Stážistky Otevřené vědy položily vedoucím jednotlivých oddělení Ústavu dějin umění AV ČR tři otázky týkající se jejich činnosti. Představujeme Oddělení umění raného novověku.
Obrazová sbírka Rudolfa II. či letohrádek Hvězda? Jsou vám tato témata povědomá? Oddělení se zaměřuje na výzkum renesančního a barokního výtvarného umění a architektury v českých zemích v širším středoevropském kontextu. Dlouholetou tradicí oddělení je také výzkum dvorského umění v Praze kolem roku 1600.
Učinili jste v nedávné době nějaký překvapivý objev?
Překvapivým objevem byl bezesporu obraz Bolestný Kristus namalovaný Hansem von Aachenem, který byl dvorním malířem císaře Rudolfa II. Štěpán Vácha jej nalezl v Břevnovském klášteře již v roce 2016, ale teprve koncem minulého roku, když bylo dokončeno jeho restaurování, bylo možné dílo prezentovat na veřejnosti. V tomto roce (2021) se plánuje projekce filmu, který přiblíží okolnosti nálezu a časosběrnou formou sleduje jednotlivé fáze restaurování.
Co oddělení chystá v letošním roce? / Na čem aktuálně pracujete?
Martin Mádl připravuje k vydání monografii věnovanou dějinám, přestavbě a umělecké výzdobě Slavatovského paláce na Malé Straně a dalším slavatovským projektům ze 17. století. Kniha, která je výsledkem recentního bádání několika historiček a historiků umění, přinese nové poznatky o přestavbě Slavatovského paláce a o dalších stavebních a uměleckých aktivitách, iniciovaných hrabětem Janem Jáchymem Slavatou z Chlumu (1635–1689). Tyto aktivity jsou v knize interpretovány na základě širších kulturních a uměleckohistorických souvislostí.
Největší úspěch oddělení (v poslední době)?
Úspěchem je vydání publikace o významném renesančním vládci a sběrateli Ferdinandu II. Habsburském, zv. Tyrolský, kterého v Praze známe jako stavebníka originálního letohrádku Hvězda. Obsáhlá monografie, jejíž spolueditorkou je Sylva Dobalová z našeho oddělení, bude publikována v nakladatelství Rakouské Akademie věd. To má svou logiku, neboť Ferdinand Tyrolský strávil druhou část svého života v Innsbrucku a náš výzkum prezentuje obě jeho životní etapy ve vzájemných souvislostech.
Ilustrační foto: Jan Blažej Santini-Aichel, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta v Kladrubech, pohled do klenby, 1712-1726
Foto: Martin Mádl
Foto oddělení: Vlado Bohdan
