Oddělení se zabývá plošným výzkumem architektury a ostatních druhů výtvarného umění v českých zemích na základě geograficky vymezených územních celků (tedy nikoliv osobnostně, tematicky či žánrově), a to od pravěku po 21. století, pokud možno a je-li to účelné, potom v evropských souvislostech. Naplňuje tím v principu jak trvalý úkol, stanovený evropskými (kontinentálními) dějinami umění již v 19. století a metodicky odpovídajícím způsobem prováděný v podstatné části států střední Evropy (např. Německo, Polsko, Rakousko, Slovinsko, Slovensko ad.), tak jeden ze dvou hlavních úkolů zadaných Ústavu dějin umění už při jeho vzniku v roce 1953. V rámci institucionálních badatelských priorit se oddělení od vzniku v roce 1993 soustředilo na realizaci řady Umělecké památky Prahy, která byla dovršena v roce 2017 vydáním šestého a sedmého svazku. V současnosti má oddělení pracoviště v Praze a detašované pracoviště v Brně. Obě části oddělení pracují na přípravě rukopisu posledního dílu řady Umělecké památky Moravy a Slezska (R–Ž). Druhým týmovým úkolem oddělení je budování veřejně přístupné databáze Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha. Otevřený webový zdroj (Umělecké památky Praha) vizuálně atraktivní formou prezentuje odborné i laické veřejnosti výsledky akademického výzkumu.
Členové oddělení spolupracují i na velkých kolektivních projektech např. NAKI Gotické a raně renesanční umění ve východních Čechách; 2016–2020 (Klára Mezihoráková, Dalibor Prix). Nebo na výzkumu v rámci Strategie AV 21 v programu Anatomie evropské společnosti projektem Mecenášské aktivity žen ve střední Evropě. Královny, šlechtičny, měšťanky; 2022–2026 (Klára Mezihoráková) a v programu Odolná společnost pro 21. století, potenciály krize a efektivní transformace projektem Odsun – okupace – oživení / Stavební podoba Ralska v minulém století a současné perspektivy (odolné ralsko), 2021–2025 (Ludmila Hůrková, Dalibor Prix). V nedávné době byly úspěšně ukončeny projekty NAKI II, Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století; 2016–2020 (Ludmila Hůrková) nebo grant GAČR, František Kalivoda (1913–1971) v evropském kontextu: multimedialita, experiment, avantgarda a neoavantgarda; 2019–2021 (Markéta Svobodová).
K významným publikacím z posledních let, vzniklým úsilím či za přispění pracovníků oddělení, patří trojdílná řada Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století (eds.: Ludmila Hůrková – Klára Mezihoráková, 2018, 2019, 2020); kolektivní monografie Středověké venkovské kostely východních Čech. I., Archidiakonát hradecký (do roku 1378), 2020 (Dalibor Prix – Eliška Seiftová – Jiří Slavík); dvousvazkový třetí díl řady Umělecké památky Moravy a Slezska (eds.: Bohumil Samek – Kateřina Dolejší 3.1 a 3. 2 O/P, 2021); monografie KALI ARCH / FI-FO / TYPO. František Kalivoda (1913–1971): vize a návraty modernismu / modernist visions and revivals, 2023 (eds.: Jindřich Chatrný – Markéta Svobodová) nebo druhé rozšířené vydání Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2023 (Pavel Vlček – Pavel Zahradník et al.).
Oddělení pod hlavičkou nakladatelství Artefactum zajišťuje vydávání odborných průvodců (řada Monumenta Bohemiae et Moraviae), v populárně laděné formě pro širokou veřejnost, pravidelně se zapojuje do popularizačních aktivit v rámci Týdne Akademie věd, Veletrhu vědy v Praze a Festivalu vědy a techniky v Brně nebo do projektu stáží pro středoškolské studenty Otevřená věda. Pracovníci oddělení rozvíjí spolupráci s mnoha předními oborovými pracovišti (zejména Filozofická fakulta Masarykovy university v Brně, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Palackého v Olomouci, Národní památkový ústav), podílí se na práci několika odborných grémií a jsou členy redakčních rad řady oborových časopisů.
